| The Horologe | Orloj | Astronomische Uhr |
Kde hledat orloj?
Where orloj to seek out?
50,0869° s. š.; 14,4207° v. d.
Orloj
[lat. horologium], veřejné monumentální hodiny umístěné většinou na věžích
radnice nebo uvnitř katedrál, udávající též astronomický čas a další
důležité údaje; obvykle s bohatou uměleckou výzdobou.
Orloj
[Latin horologium], public monumental clock usually located on towers of
city halls or inside of catherals, determining astronomical time too and
other important data; ordinarily with rich artistic decoration.
Čas na Staroměstském
orloji se řídí časem místního poledníku (14,421° v. d.). Nastavený
čas však odpovídá 15. stupni východní délky (středoevropský čas; UT+1),
tedy proti lokálnímu času se předchází o 2,3 minuty.
Staroměstský orloj svým vznikem spadá do doby prostoupené chiliastickými myšlenkami (1). Charismatičtí kazatelé barvitě líčí zjevení blížícího se konce tohoto věku, doprovázené úděsnými katastrofami (2) a věští nadcházející příchod tisíciletého Božího království. Někteří vykladatelé Apokalypsy, v níž je ve velkolepých obrazech vylíčena budoucnost církve, se vší určitostí věští podrobnosti o místě a čase konání konce světa, jako by o tom byli od Boha zevrubně informováni, jiní takové podrobnosti neznají, ale snaží se je vypátrat.
|
──────── |
Není divu.
Pandemie moru (3) v letech 1347 – 8
vylidnila rozsáhlé oblasti celého Středomoří vč. západní Evropy. Nebylo
nikoho, kdo by pohřbil zemřelé (o recyklaci se musela postarat divá zvěř).
Ti, kteří měli to štěstí, že toto neštěstí přežili, nestali se šťastnými –
žili polozvířecím způsobem v otevřené přírodě, neboť dočasně ustal veškerý
život ve všech souvislostech a důsledcích.
Pod hrozbou smrti se jedni snaží užít si slastí života do pohledního
okamžiku, jiní ji spojují s očekáváním konce světa.
Stoletá válka a papežské schizma jsou uprostřed svých dějství. Papež – ani
člověk, ani bůh. Náboženská víra je předmětem skvělého byznysu (odpustky (4),
nepotizmus (5), prodávání duchovních
beneficií (6), provizí, annátů (7)
aj.). Mimořádně úspěšným podnikatelem v tomto oboru byl papež Kliment VI.,
vlastním jménem Pierre Roger.
|
──────── Tato pandemie patrně vypukla 1344 v Číně, po Hedvábné cestě se
přenesla na západ. Na Krymu si vyžádala 85 tis. obětí. Je pokládána
za jednu z příčin pádu Zlaté Hordy (jejíž vliv sahal od východních
Karpat až po Balchašské jezero). V Evropě pandemie dospěla až do
jihoanglických přístavů. České země zůstaly z neznámých důvodů
těchto hrůz ušetřeny. |
Spása vlastní duše stojí v popředí jejich zájmu, je smíšena s neurčitými obavami z nového příchodu Krista a Posledního soudu, hrůzu nahání představa pekla a strach z věčného zatracení (viz Mosaika). Aby na takovou událost byli lépe připraveni (nebo ji nezmeškali), snažili se nějak okamžik Posledního soudu zjistit. Z těchto pohnutek vyvěral zájem o určování času. Vlastní měření času jako takové nebylo prvořadé.
Díla vrcholné gotiky zpravidla obsahují čtyři významy:
|
─ základní |
ztvárnění určitého srozumitelného jevu, |
|
─ morální |
odkazující k hlavním zásadám křesťanského chápání života |
|
─ jinotajný |
alegorický, metaforický, |
|
─ teleologický |
vypovídající o tom, jak se námět díla i zpracování samo podílejí na plánu Boží prozřetelnosti - učení o účelnosti jevů, které jsou výsledkem působení sil zaměřených k cíli předem určenému (z řec. telos – cíl, účel) |
Středověcí myslitelé pokládali (na rozdíl od nás) základní význam za nejnižší, zatímco teleologický za nejdůležitější a současně nejvyšší.
Z tohoto zorného úhlu je třeba pražský orloj posuzovat.
Procesí apoštolů Každou celou hodinu, přesněji jednu minutu před jejím naplněním (je-li orloj správně seřízen), se začne odehrávat bezkonkurenční představení – procesí apoštolů – symbolizující nový příchod Krista a Poslední soud:
| • | otevřou se obě modrá okénka (4), jimiž | |
| • | po dvojicích procházejí figury apoštolů (viz ...), | |
| • | Smrtka (7) | |
| • | v levé ruce držící osudí sklopí do svislé polohy (osa rotace), neboť v okamžicích Posledního soudu mohou fungovat pouze boží zákony, nikoliv lidský osud, | |
| • | pravicí tahá za zvonec - umíráček (9), jímž naznačuje, že tato hodina může být poslední hodinou pro kohokoliv z nás, | |
| • | hlavou pokyvuje, aby dodala odvahy váhajícím (doposud nikdo ze života nevyváznul živ), | |
| • | Lakomec s měšcem (6) kýváním hole odhání nebezpečí od svého majetku, který si ale stejně s sebou do hrobu nevezme. Smrka na jeho pokus o úplatek nereaguje. | |
| • | Marnivec (5) kýve zrcadlem, neuvědomujíce si, že jeho tělo se stejně obrátí v prach, | |
| • | za zády Smrtky pózuje Turek s loutnou (8) v připomínku na po staletí se opakující nájezdy Turků do střední Evropy, zpravidla provázené nevýslovnou krutostí. Nemnoho scházelo a dnes bychom náleželi do sféry islámu. | |
| • | Za poslední dvojicí apoštolů se po jedné minutě zavírají okénka, osudí klesá do vodorovné polohy – doprovázeno kokrháním Petrova kohouta (10). | |
|
Rozhostí se ticho a
shromážděným divákům (kterých v sezoně bývá několik set) ještě několik
vteřin trvá, než si uvědomí, že přestavení Posledního soudu již
skončilo. Napětí se uvolní, na tvářích všech, dětí i dospělých,
domácích i cizinců (vč. příslušníků jiných kultur) se rozhostí úsměv.
Je-li mezi diváky dostatek temperamentních osobností (nebo
národností), je defilé apoštolů zakončeno spontánním aplausem, v němž
zanikají údery věžních hodin, odbíjejících celou hodinu.
|
||
|
Co všechno pražský orloj ukazuje? I když ukazování času není první úkol orloje, pražský orloj stále zobrazuje 3 různé časy: |
||
| 1) |
náš dnešní, tj. 2 x 12 hodin během
dne počítaných od půlnoci do poledne a od poledne do půlnoci (na
orloji vyjádřeno římskými číslicemi na astrolábu. Ciferníku se proto
říká půlorloj (též orloj půlený, nebo-li poloviční). Římské číslice
leží uvnitř obvodu obratníku Raka. Polední dvanáctka stojí nejvýše v
jasně modrém poli, půlnoční dvanáctka zcela dole v nejtmavší části
astrolábu. Den začíná o půlnoci. Ukazatelem času je pozlacená ruka (I/3).
Hodině se říkalo německá, přičemž se muselo přidávat zpřesnění
"dopolední" anebo "odpolední". Všechny hodiny v průběhu roku mají
shodnou délku. Tímto časem doplnil orloj Jan Táborský,
univerzitní mistr (profesor), při rekonstrukci 1552 - 1560. |
|
| 2) |
Pozlacená ruka
(I/3)
přesahuje přes římské číslice i přes zlacenou kružnici obratníku Raka
(I/3)
a sahá až na zcela vnější ciferník. Tu je v tmavě šedomodrém mezikruží
vyneseno arabskými číslicemi 24 hodin. Den začíná západem slunce.
Ciferníku se říká čtařiadvacetník nebo též (zejména v 16. a 17. stol.)
orloj celý. Hodině se říkávalo staročeská (též italská, babylonská). Po této rafii v průběhu roku klouže zlacené Slunce (I/1), a tato rafie otáčením kolem středu ciferníku ukazuje zdánlivý denní pohyb Slunce kolem zeměkoule. Říká se jí rafie sluneční. Dnes je seřízena podle středního slunečního času (UT+1). Kolem středu astronomického ciferníku orloje se otáčí rovněž mezikruží zvířetníku (I/6) s dvanácti grafickými symboly ekliptikálních znamení. Má svůj vlastní samostatný pohyb odlišný od pohybu sluneční rafie. Zvířetník (ekliptika) reprezentuje hvězdné nebe, jeho pohyb musí odpovídat zdánlivému otáčení oblohy kolem Země. Čas podle hvězd se nazývá hvězdný. Ročně provede jeden kmit. Ukazatelem je zlacená šesticípá hvězda (II/5). Odečítat je třeba na půleném orloji (ciferníku s římskými číslicemi). Protože hvězdný den začíná při svrchním průchodu jarního bodu poledníkem, odečítáme hvězdný čas přímo podle římských číslic v pravé polovině půlorloje; od půlnoci v levé polovině ciferníku musíme připočítat 12 hodin, abychom v nejvyšším bodě ciferníku měli hodnotu 24. Podle úmluvy astronomů s počátkem v okamžiku průchodu Slunce jarním bodem (tj. na ekliptice vstupuje do znamení Berana) - tím okamžikem začíná astronomické jaro.
Zvířetník oběhne celý ciferník
jednou zas hvězdný den, tedy za 24 hvězdných hodin, tj . 23 h 56 m 4 s
středního slunečního času. Zvířetník se po ciferníku pohybuje rychleji
než sluneční rafie. Ekliptika dohoní sluneční rafii právě za jeden
rok. |
|
| 3) |
Měsíční rafie unáší Měsíc po
ekliptice; na totéž místo ekliptiky se vrátí po 27 a 1/3 dne
(siderický měsíc). Ukazuje znamení, v němž se Měsíc nachází, a fázi
Měsíce. Kryje-li se poloha Měsíce se Sluncem (konjunkce), nastává nov;
nachází-li se Měsíc na Slunci protilehlé straně (opozice), je úplněk.
Koule reprezentující Měsíc je z jedné poloviny černá, z druhé stříbřitá. Otáčí se kolem podélné osy rafie jednou za 29 a 1/2 dne (synodický měsíc). |
|
|
Sluneční a měsíční rafie jsou přes střed otáčení prodlouženy na druhou stranu a zakončeny ukazatelem ve tvaru "T" (II/3). Toto prodloužení slouží nejen jako protizávaží (proti jednostrannému namáhání osy), ale i k přesnějšímu odečítání (např. stanovení úplňku).
Tyto tři ukazatele
svým pohybem postačují k tomu, aby plynule vyznačovaly vzájemné
postavení Slunce, Měsíce a ekliptiky, a tak ukazovaly střední
sluneční, staročeský a hvězdný čas, navíc měsíční fázi. Tolik zvládnou
i jiné orloje bez astrolábu. |
||
Krátká histrorie
Mikuláš z Kadaně, královský
hodinář, sestrojil kolem roku
1410 orloj dle projektu
Ondřeje Ondřejů, zvaného Šindel, univerzitního mistra, astronoma a lékaře
na dvoře krále Václava IV.
V roce
1490
orloj upraven mistrem Hanušem.
V letech
1552 až 1560
Jan Táborský orloj rekonstruoval a zdokonalil. Od té doby orloj pouze
opravován, aniž by doznal podstatnější změny.
V roce
1866
lihýř (
V posledních dnech války 1945, kdy německý Wehrmacht z Letné ostřeloval město, Staroměstská radnice vyhořela, při jejím požáru orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanizmus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na stanovisko jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tím tuto unikátní památku zachránil pro budoucí generace. Při metalografických analýzách bylo mj. zjištěno, že orloj pochází z roku 1410 a že jedna jeho část je ještě starší.
────────
Čas ve filozofickém smyslu je kategorií, zavedenou na
základě praktických zkušeností s následností dějů. Jeho podstatu
neznáme, dnes však víme, že je vzájemně svázán s existencí hmoty a
prostoru.
Dle našich představ plyne čas lineárně od minulosti do budoucnosti.
Až do moderní
doby člověk chápal tok času cyklicky (např. střídání ročních
období).
Vnitřní orloj sestává z několika strojů, které uvádějí do pohybu jednotlivé jeho agregáty (sféra, zvonění, chod apoštolů).
Vnější orloj
 Schema orloje |
 Popis orloje |
 Zvířetník |
 Projekce |
 Galerie |
 Apoštolové |