Praha Prague Praga Prag


Pamětihodnosti města

(1) Pražský hrad - Pražský hrad - rozlehlý rezidenční a pevnostní komplex v dominantní poloze nad městem. Zal. před r. 880. Od počátku hlavním sídlem českých knížat a králů, od r. 1918 prezidentů. Kulturní památka č. 1 Prahy a České republiky.

(2) Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - trojlodní gotická katedrála s věncem kaplí namísto 4. a 5. lodi.
Délka 124 m, šířka 60 m, výška hl. věže 99,6 m, klenby 33 m.
Korunovační chrám českých panovníků a hlavní chrám římskokatolické pražské arcidiecéze. Gotická část založena 1344 na místě předrománské rotundy z 10. stol. a románské baziliky z 11. stol. Nejsvětějším místem je kaple s hrobem sv. Václava, patrona země. Největší cennosti: komora, v níž jsou uschovány Svatováclavská koruna a další české korunovační svátostiny; v podzemí hrobka českých králů, z nich 4 římských císařů; tumby přemyslovských panovníků; katedrální pokladnice a poklad; chórové kaple; vnitřní a vnější triforium; pozůstatky předrománské rotundy a románské baziliky; Zlatá brána s mozaikou Posledního soudu na jižním průčelí (restaur. Getty Institute/USA); náhrobek sv. Jana Nepomuckého aj.

(3) Nový královský palác - renesanční a barokní panovnická rezidence v Z části Hradu zbudovaná 1564 - 1616 pro císaře Maxmiliána II. a Rudolfa II. Přestavěna 1753 - 1775. Dnes úřední a reprezentační prostory prezidenta republiky.

(4) Kostel a klášter sv. Jiří - nejstarší stojící stavební objekt na Pražském hradě (zal. 920, dnešní stavba románská z 11. - 12. stol.), hrob sv. Ludmily, pohřebiště několika knížat z rodu Přemyslovců. Při kostele býv. klášter benediktinek, nejstarší na našem území, zal. 973 abatyší Mladou.

(5) Zlatá ulička - malebná ulička s bizarními miniaturními domky vestavěnými do oblouků pod střeleckým ochozem hradního opevnění. Vznikla poté, co císař Rudolf II. r. 1597 povolil 24 hradním střelcům postavit si při hradbě nouzová obydlí.

(6) Královský letohrádek - ušlechtilá renesanční rezidence v Královské zahradě za Jelením příkopem. Postavena 1538 - 1560 pro krále Ferdinanda I. a jeho choť královnu Annu.

(7) Loreta - poutní místo při nejstarším kapucínském klášteře v Čechách (zal. 1600 - 1602) se Svatou chýší, kostelem Narození Páně, obklopené ambitem s kaplemi. Vrcholně barokní průčelí s terasou věží, na níž je umístěna zvonkohra každou celou hodinu hrající mariánskou píseň.

(8) Klášter premonstrátů na Strahově - premonstrátské opatství Strahov zal. 1140. Opatský kostel Nanebevzetí P. Marie chová od 1627 ostatky sv. Norberta. Sály Filozofický a Teologický, vzácná Strahovská knihovna. Od 1953 umístěn zde Památník národního písemnictví, Muzeum české literatury a Literární archiv.

(9) Malostranské náměstí s kostelem sv. Mikuláše - náměstí vzniklo r. 1257 při založení Malé Strany. Horní a dolní část odděluje býv. profesní dům jezuitů (barokní, D. Orsi, F. Lurago, před 1673) a kostel sv. Mikuláše, jedna z nejvýznamnějších staveb pražského baroka s dominantní kopulí a zvonicí (arch. K. Dientzenhofer, K. I. Dientzenhofer, A. Lurago, 1704 - 1756, fresky a obrazy J. L. Kracker, F. X. Balko, K. Škréta, sochy J. B. Kohl, I. F. Platzer ad.). Malostranská radnice (renesanční, G. M. Filippi, G. Campione de Bossi, 1617 - 1622, r. 1822 sneseny renesanční štíty a věže).

(10) Kostel P. Marie Vítězné a Milostné Jezulátko Pražské - původně luteránský kostel sv. Trojice postavený v l. 1611-1613 (arch. G. M. Filippi). R. 1624 darován řádu karmelitánů, kteří jej v l.1634-1669 přestavěli a doplnili věží. Na středním oltáři vpravo ve stříbrně zdobené skříni (1741) umístěna 45 cm vysoká vosková soška Milostného pražského Jezulátka, vzácná španělská práce, darovaná kostelu roku 1628 Polyxenou z Lobkovic.

(11) Valdštejnský palác - největší z pražských šlechtických paláců. Jeho raně barokní areál vznikl v letech 1623-1630 na městištích 22 vykoupených měšťanských domů mezi Valdštejnským náměstím, Klárovem, Valdštejnskou a Letenskou ulicí. Zadavatelem stavby byl císařský generál a válečný podnikatel Albert Václav Eusebius z Valdštejna. Projekt hlavního traktu paláce a monumentální saly terreny se přičítá A. Spezzovi, zahradní křídla a jízdárnu po jeho smrti (1628) dostavěl N. Sebregondi. Od parlamentních voleb 1996 se palác stal sídlem senátu Parlamentu České republiky.

(12) Karlův most - nejstarší zachovaný pražsky most. Založen císařem Karlem IV. r. 1357 na místě románského Juditina mostu (z 12. stol.) zničeného povodní. Zbudován dle plánů Petra Parléře ve slohu vrcholné gotiky, dokončen 1402. Délka 515 m, šířka 10 m. Dvě malostranské mostecké věže (nižší z původního opevnění Juditina mostu s románským sochařským reliéfem, vyšší gotická), Staroměstská mostecká věž s cennou sochařskou a kamenickou výzdobou (P. Parléř). Od r. 1683 do r. 1928 osazeno na pilíře mostu 30 soch a sousoší světců od předních sochařů (F. M. Brokof, J. a E. Maxové, M. B. Braun, M. V. Jaeckl, K. Dvořák).

(13) Klementinum - původně dominikánský klášter, založený r. 1232, od r. 1558 do r. 1773 jezuitská kolej a akademie, od r. 1773 univerzitní knihovna, státní a univerzitní knihovna, dnes Národní knihovna České republiky. Na místě gotického kostela sv. Klimenta (dal areálu jméno) byla r. 1578 založena stavba jezuitského kostela sv. Salvátora. Do honosné raně barokní podoby vyrostl v několika etapách mezi l. 1578 a 1653 za vedeni C. Luraga a F. Carattiho. K němu se v l. 1590 až 1597 připojila Vlašská kaple Nanebevzetí P. Marie postavená podle návrhu 0. Mascarina pro italskou menšinu v rudolfínské Praze. Dnes řecko-katolický kostel sv. Klimenta s honosnou vnitřní výzdobou byl postaven podle plánů F. M. Kaňky v l. 1711-1715. Rozlehlý areál, zahrnující jezuitskou kolej, nižší školu, gymnázium, akademii a hvězdárnu byl zbudován kolem tří vnitřních nádvoří v l. 1653 až 1730 podle projektu F. Carattiho a později F. M. Kaňky a K. I. Dientzenhofera.

(14) Betlémská kaple - založena r. 1391 kramářem Křižem a Hanušem z Mülheimu pro česká kázaní, kolébka české husitské reformace. Působiště M. Jana Husa v 1402-12, Jakoubka ze Stříbra (1414-1429), T. Münzera (1521). R. 1661 přeměněna jezuity v katolický kostel, 1786 zbořena. V l. 1950-1952 postavena replika původní podoby včetně sousedního tzv. Domu kazatelů (arch. J. Frágner ).

(15) Národní divadlo - novorenesanční budova postavená v l. 1868-1881 z celonárodních sbírek (arch. J. Zítek). Po požáru 12. 8. 1881 obnovena v l. 1881 - 1883 (J. Schulz). Vnější i vnitřní výzdoba je dílem umělců tzv. generace Národního divadla (M. Aleš, F. Ženíšek, J Tulka, J. Mařák, V Hynais, B. Schnirch, J. V. Myslbek ad.). Symbol dovršení českého národního obrození, místo premiér děl národních klasiků, působiště nejvýznamnějších dramatických umělců.

(16) Rudolfinum - Dům umělců - novorenesanční budova postavená v l. 1876-1884 dle plánů J. Zítka a J. Schulze jako sídlo Společnosti vlasteneckých přátel umění, Uměleckoprůmyslového muzea a Konzervatoře hudby, vybavené výstavními prostorami a koncertními sály (Dvořákova síň). V letech 1918-1939 a 1945-1946 poslanecká sněmovna Národního shromážděni, od r. 1946 Dům umělců a sídlo České filharmonie.

(17) Staroměstské náměstí - nejvýznamnější náměstí (tržiště) historické Prahy, vzniklé ve 12. stol. na křižovatce cest k vltavským brodům. Vedle Staroměstské radnice (viz) dominantou chrám Matky Boži před Týnem (viz) a chrám Matky Boží před Týnem (viz) a chrám sv. Mikuláše (viz). Palác Goltz-Kinských (rokokový, K. I. Dientzenhofer, A. Lurago, 1755-1765) - sídlo grafické sbírky Národní galerie, dům U kamenného zvonu (gotický městský palác ze 14. stol., barokně přestavěn po r. 1685, do pův. podoby obnoven 1980 - 1987 s výstavními a koncertními prostorami Galerie hl. města Prahy, Týnská škola (gotický dvojdům, barokizován)s gotickým podloubím, býv. klášter paulánů (barokní, 1687-1696). býv. klášter servitů s kostelem sv. Michala (barokní 17.-l8 stol.).

(18) Obecní dům hlavního města Prahy - zbudován na místě bývalého Králova dvora v l. 1905-1911 jako reprezentační palác města podle plánů A. Balšánka a 0. Polívky ve stylu pražské secese. Řadu sálů kolem koncertní Smetanovy síně (Riegrův, Gregrův, Primátorský, Sladkovského ad.) vyzdobili svými díly přední umělci přelomu století  (L. Šaloun, Č. Vosmík, B. Kafka, J. V. Myslbek, J. Mařatka, F. Ženíšek, J. Preisler, M. Švabinský, A. Mucha, K. Špillar aj.). Místo vyhlášení samostatného československého státu Národním výborem 28. 10. 1918, dějiště jednání o převzetí moci představiteli Občanského fóra po 17. 11. 1989 atd.

(19) Prašná brána - vystavěna jako reprezentační vstup do Starého Města při Králově dvoře M.  Rejskem v l. 1475-1483 ve stylu pozdní gotiky. Novogoticky upravena J. Mockerem v l. 1878-1886. Výška 65 m, kamenická a sochařská výzdoba z 15. a 19. stol., vyhlídkový ochoz.

(20) Stavovské divadlo - klasicistní divadelní budova postavená v l. 1781-1783 hrabětem F. A. Nostitz-Rieneckem (arch. A. Haffenecker) pro Hraběcí nostické národní divadlo. Od r. 1798 Stavovské, pak Královské zemské divadlo, od r. 1920 druhá scéna Národního divadla. Místo premiéry opery W. A. Mozarta Don Giovanni (1787), frašky J. K. Tyla Fidlovačka s písní F. Škroupa Kde domov můj ( 1834), působiště skladatele C. M. Webera ( 1813-1816). Roku 1859 a 1881 přestavěno, r. 1991 dokončena generální oprava a modernizace.

(21) Staroměstská radnice - sídlo samosprávy Starého Města, zřízené asi 1299 při velkém tržišti. Vrcholně gotická nejstarší část radničního komplexu s věží, arkýřovou kaplí a s bohatou výzdobou z 2. pol. 14. stol.  Orloj zhotovil před 1410 Mikuláš z Kadaně, doplněn na sklonku 15. stol., kalendářní deska od J. Mánesa osazena r. 1865, nové sochy apoštolů od V. Suchardy (1948). Východní novogotické křídlo radnice zničeno při Pražském povstání 8. 5. 1945, žel doposud neobnoveno. Hodnotné interiéry (gotická kaple a radní síň, Brožíkova síň, Křížová chodba). K radnici připojeny dům U kohouta (gotický) a dům U minuty s renesanční lunetovou římsou a sgrafitovou výzdobou.

Orloj - první konstrukce Mikuláše z Kadaně (1410 ), přestavba mistrem Hanušem (1490), zdokonalení Janem Táborským (1552 - 1572). Chod apoštolů (každou celou hodinu), sféra, kalendárium.

(22) Chrám Matky Boží před Týnem - postaven od poloviny 14. do počátku 16.stol. na místě staré svatyně jako vrcholné gotické basilikální trojlodí. Po požáru roku 1679 zaklenut barokně. Původně hlavní chám pražské kališnické církve (působiště arcibiskupa Jana Rokycany), po roce 1620 hlavní farní chrám církve římskokatolické. Severní portál se sochařským portikem (kolem 1320), sochařská díla Mistra Týnského Ukřižovaní (15. stol.), oltář s obrazy K. Škréty (1649), náhrobek hvězdáře Tychona Brahe (+1601). Název kostela podle Týnského dvora (Ungeltu), původně knížecí celnice a opevněného útočiště cizích kupců (12. stol.), do jehož renesančně a barokně přestavěného areálu se vstupuje z Týnské ulice.

(23) Chrám sv. Salvátora - viz http://zavodsky.webz.cz/salvator/salvator.htm

(24) Klášter sv. Anežky České - původně dvojklášter klarisek a minoritů, založený v l. 1233-1234 králem Václavem I. a jeho sestrou sv. Anežkou, zrušen 1781. Nejvýznamnější raně gotická památka v Praze (kostel sv. Františka, sv. Salvátora, kaple sv. Maří Magdaleny, sv. Barbory, křížová chodba, refektář, dormitář).

(25) Kostel Panny Marie Sněžné - nedokončená stavba gotického klášterního kostela karmelitánů. založeného r. 1347 Karlem IV. Je nejvyšší kostelní klenbou v Praze (40 m). R. 1606 připadl chrám františkánům a byl renesančně obnoven. R. 1611 za vpádu Pasovských kostel vybila pražská luza. Obnoven v raně barokním slohu po r. 1649. Z té doby hlavní oltář, největší v Praze. Ke kostelu přilehá barokní objekt kláštera ze 17. stol. a veřejně přístupná Františkánská zahrada.

(26) Národní muzeum - monumentální novorenesanční budova z l. 1885-1890 (arch. J. Schulz). sídlo nejvýznamnější vědecké a kulturní instituce českého národního obrození  založené r. 1818.   Sochařská a malířská výzdoba od předních umělců sklonku 19 stol. Slavnostní síň - Pantheon; kabinety a expozice sbírek geologické, mineralogické, zoologické, archeologické, numismatické, knihovna se studovnou.

(27) Novoměstská radnice - gotický komplex budov z poslední třetiny 14. a z počátku 15. stol., renesančně přestavěný v l. 1520-1526 a po r. 1559. Zahrnuje věž s kaplí P. Marie, dvě gotické síně se žebrovými klenbami, renesanční sál s malovaným stropem atd. Sídlo samosprávy Nového Města v letech 1377 -1784, poté zemský trestní soud a věznice. Před radnicí socha Jana Želivského (J. Lukešová, 1960), na vnější zdi věže standard pražského lokte (59,27 cm) k veřejnému přeměřováni.

(28) Karlov - areál bývalého kláštera augustiniánů kanovníků, založeného Karlem IV. r. 1350. Budován postupně do sklonku 16. stol.. v l. 1668-1719 barokizován a rozšířen (arch. G. D. Orsi, F. M. Kaňka). R. 1785 klášter zničen a umístěn sem chudobinec. V současné době státní oblastní archiv a muzeum kriminalistiky. Kostel P. Marie a sv. Karla Velikého založen jako osmiboká gotická centrální stavba podle vzoru pohřební kaple Karla Velikého v Cáchách. Proslulá hvězdicová klenba z r. 1575 (B. Wolmuth ?). vnitřní barokní výzdoba od F. M. Kaňky (1733), barokní střecha ve tvaru tři kopulí z r. 1756. Svaté schody s podzemní kaplí Narození Páně (Betlémskou jeskyní) od J. A. Santiniho (1709). V přilehlé zahradě socha Karla IV. (J. Max. 1837).

(29) Klášter na Slovanech (Emauzy) - klášter benediktinů původně staroslověnského. od 19. stol. beuronského obřadu. Založen Karlem IV. r. 1347. Dochována kapitulní síň, císařská kaple a ambit s nástěnnými malbami. které patří k nejcennějším památkám českého vrcholného gotického umění. Budovy kláštera i kostel P. Marie. sv. Jeronýma a sv. slovanských patronů poškozeny leteckým bombardováním 14. 2. 1945 (v souvislosti s bombardováním Drážďan téhož dne). Při obnově v letech 1957-1969 místo věží kostela vztyčena moderní betonová křídla (arch. F. M. Černý). Součásti areálu je kostelík sv. Kosmy a Damiána (barokní. 1657), původně farní kostel osady Podskalí.

(30) Starý židovský hřbitov - vznikl v 1. pol. 15. stol., byl postupně rozšiřován, jako pohřebiště sloužil do roku 1787. Mezi 12.000 náhrobky a hrobkami, od pozdně gotických přes renesanční a barokní po rokokové, se nachází např. hrob rabího Abigdora Karo (1439), bankéře Mordechaje Maisela (1601), rabího Jehudy Löwa - tvůrce legendárního Golema (1609) ad.

(31) Staronová synagoga - nejstarší dochovaná pražská synagoga, vystavěná asi v 70. letech 13. stol. jako síňové dvoulodí ve vyspělém raně gotickém slohu. Pětidílné žebrové klenby jsou neseny dvěma sloupy. K dvojlodí přiléhá předsíň a další nízké přístavky. Vstup zdobí raně gotický portál s kamenickou výzdobou nad svatostánkem je dochován fragment Iistového tympanonu a kolem almemoru kovaná mříž z 15. stol. Stavbu doplnila v renesanci západní předsíň sklenutá sklípkovou klenbou, čelní stěna schránky na tóru a dvojice pokladnic. Puristicky byla obnovena J. Mockerem r. 1883 (cihlové štíty), dnešní úprava interiérů je z let 1922-1924. Slouží jako hlavní synagóga pražské židovské obce.

(32) Židovská radnice - pozdně barokní objekt z r. 1763, vzniklý přestavbou původní radnice Mordechaje Maisela ze 16. stol. (arch. J. Schlesinger). Rozšířen r. 1908 (stav. M. Blecha). Na střeše dřevěná vížka s hodinami, na jejichž ciferníku jsou hebrejské číslice a jejichž ručičky jdou obrácené. Sídlo Rady židovských náboženských obcí.

(33) Vyšehrad - vedlejší sídlo českých knížat a králů z rodu přemyslovcům založené v 10. stol. Opředeno romantickými bájemi o vzniku Prahy a českého státu. Rotunda sv. Martina (románská, 11. stol.), kapitulní kostel sv. Petra a Pavla (gotický, přestavěný novogoticky 1885 - 1903), kaple sv. Ludmily (kol. 1880) a P. Marie ve hradbách (barokní, 1749), zbytky gotického opevnění (tzv. Libušina lázeň, torzo brány Šipka), barokní pevnost ze 17. stol. s branami Táborskou a Leopoldovou a s rozsáhlými kasematy. Vyšehradský hřbitov, od r. 1869 sloužící jako pohřebiště významných osobností českého národa, s dominantou společné čestné hrobky Slavína (A. Wiehl, J. Mauder, 1889 - 1893).

(34) Benediktinské arciopatství Břevnov - nejstarší mužský klášter v Čechách, zal. patrně r. 993 biskupem sv. Vojtěchem. Sídlo slovanské kongregace sv. Vojtěcha benediktinského řádu. V podzemí klášterního kostela sv. Markéty dochována románská krypta původního kostela (kol. 1045). Barokní komplex chrámu, prelatury a konventu z let 1708-1745 (K. a K . I. Dientzenhoferové).

(35) Trojský zámek - vynikající barokní architektura příměstského letohrádku, zbudovaného v l. 1679 - 1685 pro hraběte V. V. Štemberka dle plánů arch. D. Orsiho a poté J. B. Matheye. V l. 1685 - 1703 přistavěno zahradní schodiště se sochařskými výjevy boje olympských bohů s titány od J. J. a P. Hermannů. Na stěnách hlavního sálu freska Apoteózy vítězství Habsburků nad Turky před Vídní (1683) od A. a I. Godynů (1697). Další fresky v interiérech od F. a D. Marchettiů. Po r. 1698 vznikla terasová francouzská zahrada (J. Seemann). Po rekonstrukci z l. 1977 - 1989 slouží objekt Galerii hlavního města Prahy.

(36) Bertramka - památník manželů Duškových a W. A. Mozarta - předměstská zemědělská usedlost ze 17. stol., přestavěná ve 2. pol. 18. stol. v klasicistní zahradní letohrádek. R. 1787 u příležitosti pražské premiéry opery Don Giovanni a znovu r. 1791 tu jako host manželů Duškových pobýval W. A. Mozart. V letohrádku od r. 1956 jeho památník, v zahradě sala terrena s malbami (po 1700), poprsí W. A. Mozarta (T. Seidan) a fontána Živý pramen (J. Kodet, 1975).

 

Mail to: Jan Zavodsky created: 2002-12-01