detail
Soubor Českých korunovačních klenotů
tvoří Svatováclavská koruna Karla IV. [1] s pouzdrem a poduškou, královské žezlo [2] s pouzdrem, královské jablko [3] s pouzdrem a korunovační roucho [4] (plášť zdobený hermelínem, pás, štola a tzv. manipul).
Na základě ustanovení císaře Karla IV, od 19. století opět dodržovaného, mohou být České korunovační klenoty vystavovány vždy jen při výjimečných příležitostech a pouze na území Pražského hradu. Jsou trvale uloženy v Korunní komoře nad jižní předsíní katedrály sv. Víta, s výjimkou textilních součástí, které mají své místo v klimatizovaném depozitáři sbírek Pražského hradu. O vystavení korunovačních klenotů rozhoduje prezident republiky a k otevření Korunní komory [8] se musí sejít sedm držitelů klíčů. Jsou jimi prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly a primátor hlavního města Prahy.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž, zvaný Korunovační a obřadní korunovační meč, zvaný Svatovác-lavský. Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovač-ními klenoty, jsou ale součástí chrámového pokladu u sv. Víta.
Po roce 1918, po vzniku Československé republiky, přestaly korunovační klenoty sloužit svému původnímu účelu, o to více však vzrostl jejich význam jako symbolů české samostatnosti a státnosti. Stalo se proto zvykem vystavovat je při významných historických výročích a mimořádných událostech. Ve 20. století se tak stalo devětkrát. Letos jsou České korunovační klenoty vystaveny u příležitosti desátého výročí vzniku České republiky, volby nového prezidenta a osmdesátého pátého výročí založení Československé republiky. Současné zpřístupnění pro veřejnost je také motivováno dvěma státními svátky – Mistra Jana Husa a věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA
[1]
Nechal ji zhotovit Karel IV., který s ní byl jako první korunován na
českého krále dne 2. září 1347. Ze stejné doby je i kožené pouzdro na korunu
zdobené rytým dekorem. Koruna byla za života císařova několikrát upravována
a doplňována o drahé kameny, které pro ni Karel IV. získal mezi lety 1374 až
1378.
Koruna je vysoká 19 cm, váží 2 358,3 gramů, zdobí ji celkem 20 perel a 96 drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit, safíry, spinely, rubíny, smaragdy). Vrchol koruny tvoří zlatý křížek, v jehož středu je zasazena vzácná románská kamej. Čelenku ze zlata o ryzosti 21 – 22 karátů spojují dva půlkruhové příčné oblouky – tzv. kamary. K jejich výzdobě byly použity části zlatého opasku, který královně Blance z Valois věnoval francouzský král Karel Sličný.
KRÁLOVSKÉ JABLKO A ŽEZLO
[2, 3]
Stříbrné pozlacené žezlo a zlaté jablko, které patřily k původnímu
gotickému "karlovskému" souboru korunovačních klenotů, jsou dnes uloženy ve
Vídni. Jejich jednoduchý tvar a absence drahých kamenů vedla zřejmě
Habsburky k tomu, aby je nahradili insigniemi na pohled atraktivnějšími.
Královské jablko a žezlo, jež jsou dnes součástí Českých korunovačních klenotů, nechal zhotovit císař Ferdinand 1. v Ietech 1532 až 1534.
Královské jablko o ryzosti 18 karátů je vysoké 22 cm a váží 780 gramů. Sestává se ze dvou zploštělých polokoulí zdobených nízkým tepaným reliéfem s výjevy ze života Adamova a krále Davida. K výzdobě jablka bylo použito 6 spinelů, 8 safírů a 31 perel.
Královské žezlo o ryzosti 18 karátů je 67 cm dlouhé a váží 1 013 gramů. Je složeno z několika částí zdobených cizelovaným a emailovým dekorem. Jednotlivé díly jsou spojeny prstenci, při rukojeti zvýrazněnými dvěma řadami perel. Žezlo vrcholí hlavicí ve tvaru květu osázenou drahými kameny a perlami. Je ozdobeno 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami.
KORUNOVAČNÍ ROUCHO
ČESKÝCH KRALŮ [4]
tvoří plášť zdobený hermelínem a
vzadu prodloužený do vlečky, pás, štola a tzv. manipul. Početný soubor
ceremoniálních rouch nechal pravděpodobně zhotovit Ferdinand II. ke své
korunovaci českým králem v roce 1617 a římským císařem 1619. Korunovační
plášť je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny protkávané zlatem a zdobený
hermelínem. Je 312 cm široký a 236 cm dlouhý.
ZLATÝ OSTATKOVÝ KŘÍŽ
[5]
byl zhotoven po roce 1354. Již od
počátku 16. století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže
jsou vloženy vzácné ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, části
houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je zdoben kamejemi,
safíry a perlami.
SVATOVÁCLAVSKÝ MEČ [6]
byl využíván při korunovaci jako součást slavnostního oděvu. V
inventářích je připomínán již v roce 1333. Není to
však předmět z doby světcova života, nýbrž typická gotická zbraň. V horní
části čepele je otvor, do něhož byl vložen ostatkový křížek, který se ovšem
nedochoval.
The Bohemian Coronation Jewels
comprise of the St Wenceslas Crown of Charles IV with a case and cushion, the royal sceptre with its case, the royal orb with its case and the coronation vestments (a cloak decorated with ermine, a belt, a stole and the maniple).
On the basis of regulations laid down by Charles IV, reintroduced in the 19th century, the Bohemian Coronation Jewels are exhibited only to mark extraordinary occasions, and only within the precincts of Prague Castle. They are kept in the Crown Chamber above the southern narthex of St Vitus' Cathedral, with the exception of the textiles, which are held in the controlled climate of the Prague Castle collections depository. The president makes the decision to display the Coronation Jewels, and opening the Crown Chamber [8] requires the presence of the holders of the seven keys – the President, the Prime Minister; the Archbishop of Prague, the Speaker of the Senate, the Speaker of the Parliament, the Provost of the Metropolitan Chapter and the Lord Mayor of Prague.
During the coronation of the Bohemian kings the reliquary "coronation" cross [] and the ceremonial St Wenceslas' Sword [] were also used; although both items are generally displayed with the Coronaton Jewels, they are actually part of the Cathedral Treasury of St Vitus'.
After 1918 and the establishment of the Czechoslovak Republic the Coronation Jewels ceased to serve their original function, but their importance as a symbol of Czech independence and statehood grew. It therefore became customary to display them to mark important historical anniversaries and other exceptional events. In the Twentieth Century this happened only nine times; this year, the Coronatio Jewels are exhibited to mark the tenth anniversary of the creation of the Czech Republic, the election of a new president and the eighty-fifth anniversary of the founding of the first Czechoslovak Republic. At the same time, opening to the public has also been motivated by two national holidays – those in honour of Master Jan Hus and the apostles SS Constantine/Cyril and Methodius.
ST WENCESLAS' CROWN
[1]
Made for Charles IV, who on September 2nd 1347 was the first to
be crowned King of Bohemia with it. The leather case with its engraved
decoration dates to the same period. The Crown was repaired and augmented
several times after the Emperor's death, using precious stones which Charles
IV himself had obtained between the years1374 and 78.
The crown is 19 cm high, weighs 2,358 g and is decorated with a total of 20
pearls and 96 precious stones, some of which are the largest of their kinds
in the world (rubellites, sapphires, spinels, rubies, emeralds). The apex of
the crown comprises of a gold cross, in the middle of which is set a rare
Romanesque cameo. The headband, made of 21 – 22 carat gold, is joined by two
arched cross-pieces, for the decoration part of the gold belt given to Queen
Blanche de Valois by King Charles the Fair was used.
THE ROYAL ORB AND SCEPTRE
[2, 3]
The gilded silver sceptre and golden orb which belonged among the original
Gothic "Caroline" coronation jewels are now kept in Vienna. Their simple
form and absence of precious stones apparently led the Habsburgs to decide
to replace them with more visually attractive insignia.
The royal orb and sceptre which now form part of the Bohemian Coronation
Jewels were made at the command of Emperor Ferdinand I between the years
1532 and 54.
The royal orb in 18 carat gold is 22 cm high and weighs 780 grams. It
comprises of two flattened hemispheres decorated in chased bas-relief with
scenes from the lives of Adam and King David. The decoration of the orb
includes 6 spinels, 8 sapphires and 31 pearls.
The royal sceptre in 18 carat gold is 67 cm long and weighs 1013
grams. It is made in several parts, covered in finely chased and enamel
decoration. The separate parts are joined by annuli emphasised by two rows
of pearls. The sceptre ends in a head that takes the shape of a flower, set
with precious stones and pearls; its decoration employs 4 sapphires, 5
spinels and 62 pearls.
THE CORONATION VESTMENTS
OF THE BOHEMIAN KINGS [4]
comprise of a cloak decorated in ermine and extending into a train, a belt,
a stole and the maniple. The large collection of ceremonial attire was
probably made at the command of Ferdinand II for his coronations as King of
Bohemia in 1617 and Holy Roman Emperor in 1619. The coronation cloak is made
of a luxurious silk fabric, with gold wooven through it and rich in ermine;
it is 312 cm wide and 236 cm long.
THE GOLD RELIQUARY CROSS
[5]
was made sometime after 1354. From the beginning of the 16th
century it was demonstrably used in coronations. Rare relics of Christ's
martyrdom (wood from the True Cross, a thorn from the Crown of Thorns,
pieces of sponge, rope and nail) are set into the cross. The body of the
cross comprises sheet gold decorated with cameos, sapphires and pearls.
ST WENCESLAS' SWORD
[6]
was used in coronations as part of the ceremonial dress. It is mentioned in
inventories as early as 1333. It is not an object from the period in which
the saint lived, but rather a weapon typical of the Gothic era. In the upper
part of the blade is an aperture in which remains of the True Cross would
have been inserted; these have not, of course, survived.
